♙ O fotografce

Lucie Anna Přerovská

Nesnaží se definovat umění ani jeho účel. Prostě tvoří.

Co a jak fotografuje rodačka ze Slezska?

Jedním z jejich prvních dětských společníků byl klavír. Postupem let jej doplnily či vystřídaly štětce, uhly, hlasivky, bicí, trubka, pero a papír, verše a věty… Fotografie ji dlouho neoslovovala, jen aby se nakonec vyklubala v její největší a bezkonkurenční vášeň.

Fotí… Lidi, oblečené, nahé, dění, situace, v dynamice, v rozjímání, věc, kytku, apel, detail, světlo, linie, utopie, ideály, reality, brutality. Nepodceňuje, ani nepřeceňuje techniku. Nekreslí dělící čáru mezi Hochkunstem a komercí. Nesvazuje se úzkým profilem témat. Což neznamená, že cvaká cokoliv. Hledá balanc mezi svým kreativním svědomím a účelem focení. Aparát zvedá, když v těle zacítí impuls. Nedělá na sílu. Metoda měla-bych/neměla-bych je jí cizí. Zpětnou vazbu vítá, ale „…posledním arbitrem jsem já…“ Fotografuje v přirozeném prostředí s přirozeným světlem. Ateliérem je jí svět. Nerealizuje studiovky - a ani to neplánuje. Odmítá afektovanost. Nesnáší labelování. Jak říká umělkyně Marie Tomanová: „V New Yorku jsem si uvědomila, že se člověk může zaměřit na libovolné médium, které mu zrovna vyhovuje. V Čechách jsem měla pocit, že když studuju malbu, tak musím být malíř a nic jiného dělat nemůžu, protože jsem to nevystudovala, a nedělám to proto tak dobře. Ale tak to vlastně vůbec není.“ (vltava.rozhlas)

Proč to dělá a co jí žene?

V procesu fotografování objevila LAP jeden z mála funkčních komunikačních kanálů s ostatním světem. Za foťákem odkrývá nitro a zároveň dlí v bezpečí. Za foťákem pracuje i odpočívá. Za foťákem se opravdově seznamuje s lidmi, aniž by musela opouštět komfortní distanz. Soustředí se především na atmosféru a v drtivé většině prací na konkrétní message. I kdyby vysílanou k sobě samé. Poselství si najde své příjemce. Nebo taky ne. Dílo je jako dítě. Stvoříte ho, ale svůj život už si žije samo. Intenzivní citlivost a téměř nežádoucí nadmíra empatie jí žene k neustálé hloubavé reflexi a nutkání poukazovat.

Od mikrodetailů a obyčejného dění v bezprostředním okolí, přes vlastní zkušenosti a společenská nastavení až po filosofická abstrakta – inspirace přehršel. Svoboda, pravdoláska, sebe-vědomí, svědomí, rovnoprávnost, etika, nezávislost, zodpovědnost, kritické myšlení a humorná břitkost jsou hodnoty jejímu srdci blízké. V životě se řídí Sedmi Áčky:

Foto: Jan Orlický, Petr Chutný

7A

Ability to hold on

Ability to resist

Ability to let go

Ability to forget

Ability to forgive

Ability to count entirely on myself

Ability to find a motivation from pure nothing

Have a better day with A better world