Jednoho nevím jakého dne kdesi ve Skopčácku fotila jsem jednu ze svých prvních modelek (rozuměj pózujících obyčejných žen).
Nelpím na minulosti, ani budoucnosti.
Co bylo, odešlo, co bude, přijde.
Teď jsem tu nyní.
Fotím, co vidím,
zbytek tu není.

 

(Asi kontroverzní?) snímky téhle dámy táhnou se však se mnou doposud.
Reakce typu:
"Fuj!"
"Měla by mít nějaký úsudek (modelka i fotografka)."
"Tak to je fakt moc."
…a mnoho dalších šťavnatějších vyvrcholily zákazem rok domluvené výstavy, protože jakási paní ředitelka, či kýhokrista, nezvládá svoje vlastní komplexy, chuděra.

 

Tož tak teď se k tomu taky vyjádřím já a něco vám o téhle modelce - říkejme jí třeba Marie - povím.

Marie přišla.
Žádné zbytečné kecy
Žádné nevhodné kecy.
Žádné sebeponižující kecy.
Vstoupila dovnitř, podala mi ruku a s úsměvem: "jdeme na to?"
Marie se svlékla a prohlížela si byt.
Pak se na mě otočila sympaticky tázavým pohledem…
Já: "tak pojď, začneme třeba v kuchyni…později se přesuneme do dalších pokojů, ano?"
Marie sice neměla zkušenosti, ale snaživě následovala mé instrukce. Z místnosti do místnosti, z křesla na zem, ze země na židli, ze židle do vany, z vany k futrům, od futer ke kamnům… Cokoliv jenom paní fotografka zažádala. Odhodlaná, kreativní Marie. S enthusiasmem. Bez otázek.

 

 Žádné....


│ 
Vyfoťte mě tak, abych vypadala hezky, jo?

│ Ale z téhle strany mě nefoťte, ano?

│ Budete to potom retušovat?

│ Ježiš, já jsem teďka ale "trošku z formy"…

│ No, když já jako ale nevím…hihi…

│ A skryjte mi obličej, (nebo tamto či ono…)

  

Marie byla milá, soustředěná, uvolněná. Bez řečí přiložila ruku k dílu. Nahá zůstávajíc - o pauze odpočívala u okna (z něhož byste dohlédli i do sousedovy knihy).

Marie nebyla hloupá, slepá, arogantní, sebemrskající. Neupírala si zdravé sebevědomí, které by ji mohly závidět mnohé modelky, jež můj fotoaparát spatřil po ní. Marie jistě neměla problém svléknout se před svým partnerem a bez uzardění si královsky zašukat! (Na rozdíl od leckteré jiné dámy, že - ruku na srdce.)

 

Marie se měla ráda.

 

Chtěla bych vidět její kritiky, jak sdělují své smělé formulace Marii přímo do očí. Kuráž na dehonestáž máme všeci, že. Mějte si každý vkus jaký chcete - díky všem neexistujícím bohům za svobodu mysli (a snad jednoho dne i toho umění) - mně ale každopádně vždy budou imponovat tyhle Marie.

A se svým úsudkem jsem, dámy a pánové, upě spoko. 🙂